Lidé v pokročilém věku mají sice za sebou řadu zkušeností, jimiž mohou obohatit společnost a zejména mladou generaci, ale neměli by ve své případné ješitnosti zapomínat, že tento proces by měl probíhat oběma směry. Mladí lidé totiž mohou přicházet s nápady, které ušetří čas, práci a energii v porovnání se starými metodami. Jedním z typických příkladů je detekce úniku vody v domácnosti.
Jestliže vám praskne přívodní hadička na toaletě, odkud voda stříká úzkou tryskou na vedlejší zeď, je to sice nepříjemné, ale stačí uzavřít přívod vody ke splachovadlu, hadičku vyměnit za novou a opět vodu otevřít. Žádná extra složitá činnost. Mnohem horší situace nastává v okamžiku, kdy přijdete domů z velkého nákupu, po několika hodinách strávených ve městě, a zatímco jste byli venku, praskla armatura někde ve zdi a na té je teď velký mokrý flek o velikosti cca několika čtverečních metrů.
Uzavřete hlavní přívod vody a přichází na řadu zjistit, kde se ta prasklina nachází, eventuálně pokud jich tu „náhodou“ není více.
Starší ročníky, které jsou aktivní a snaží se poradit vlastními silami, popadnou do ruky majzlík a kladivo a intuitivně či na základě odhadu zrakového vjemu začnou bušit do zdi, až se otřásá. Ještě před tím samozřejmě vyklidí celý obývák či ložnici a prostor se začne plnit úlomky cihel a omítkou. Všude spousta prachu, hluk a zmatek.
Kdyby ovšem tito lidé setrvali v klidu, a po zjištění mokré mapy na zdi pouze uzavřeli přívod vody a zavolali instalatéra, mohli si mezitím, než přijede, v klidu uvařit kávu a vypít si jí třeba v místě problému. Za hodinu je řemeslník u vás, provede detekci unikající vody formovacím plynem a nic se nebude bourat. Zjistí závadu s milimetrovou přesností, odebere se pouze omítka v místě problému a během krátké doby je po všem. Poděkuje vám i vaše partnerka, která by z bourání celé zdi v obýváku byla nejspíš „na mrtvici“.